Inflace je ekonomický jev, který definuje všeobecný růst cenové hladiny za zboží a služby v ekonomice. Sledujeme ji vždy za určité časové období. Inflace v ekonomice daného státu jde ruku v ruce se snížením kupní síly peněz. Nejčastěji se měří indexem spotřebitelských cen. Změny cenové hladiny definuje míra inflace, což je poměr vybraného cenového indexu na konci a na začátku období.
Výpočet míry inflace
Kromě indexu spotřebitelských cen lze využít například index cen výrobců nebo deflátor HNP. Index spotřebitelských cen (Consumer price index – CPI) sleduje náklady tržního koše, kdy každému výrobku či službě se přiřadí váha dle toho, jak je důležitý v rozpočtu domácnosti. Index cen výrobců (Producer price index – PPI) vychází z cen komodit a deflátor HNP vyjadřuje poměr nominálního a reálného HNP.
V Čechách počítá míru inflace Český statický úřad, který bere v úvahu celkem 775 různých položek a ty souhrnně nesou název spotřebitelský koš. V tomto koši je 117 položek se státem regulovanou cenou a ty se pak nezapočítávají do čisté inflace.
Míru můžeme vyjádřit ve vztahu k poslednímu měsíci, ke stejnému měsíci v předchozím roce nebo k takzvanému základnímu období, které v Čechách představuje rok 2000.
Hlavní příčiny a dopady inflace
Inflace vzniká v ekonomice z celé řady příčin. Za tu hlavní se označuje růst objemu peněz, který zvyšuje poptávku a tlačí ceny nahoru. Inflaci tak v první řadě ovlivňuje ČNB, protože vydává peníze do oběhu. Dále souvisí se zdražováním surovin (v tomto případě se označuje jako nabídková). Může být i jedním z důsledků oslabení měny.
Má dopad na přerozdělování bohatství. Pokud je v ekonomice vysoká míra inflace, dostávají se do výhody dlužníci a naopak věřitelé ztrácí. Svou ztrátu kompenzují vyššími úroky. Tento proces však obvykle nejde v požadovaném tempu a peníze se pro věřitele stejně znehodnocují. S vyšší inflací klesá kupní síla mezd. Vysoká inflace má za následek selhání trhu, protože pokud se na trhu rychle mění ceny, tak není důvěryhodný.
Stupně
V současnosti rozlišujeme tři typy:
- inflaci mírnou, která je pro ekonomiku přijatelná, poněvadž nevytváří žádné vážnější problémy;
- inflaci pádivou, která se definuje jako dvou až trojciferný roční růst míry inflace a standardně již vyvolává vážné potíže;
- hyperinflaci, která vede k pádu ekonomiky daného státu.