Daň z nabytí nemovitosti, dříve označovanou jako daň z převodu nemovitosti, od 1. listopadu 2016 platí kupující. V minulosti byla tato povinnost na prodávajícím. Od novely si Finanční správa ČR slibuje zefektivnění výběru této daně, protože prodávají nemá motivaci platit. Samozřejmě plátce daně je i nadále možné upravit v kupní smlouvě.
Na jaké nemovitosti se daň vztahuje
Tato daň souvisí se všemi převody nemovitostí, které se provádějí za úplatu. Týká se tedy prodeje nemovitostí či jejich směn. Naopak ji nemusí platit ten, kdo nemovitost získá bezúplatně, tedy mu ji někdo daruje nebo ji zdědí. Jak už je napsáno výše, tak plátcem této daně je kupující.
Daň z nabytí nemovitostí souvisí s veškerými úplatnými převody kromě prvního převodu novostavby, k němuž dochází do pěti let od užívání stavby, prvního převodu jednotky k bydlení vzniklé nástavbou, přestavbou či jinou stavební úpravou a daň se netýká ani převodu majetku družstev do vlastnictví jejich členů.
Jak vysokou daň z nabytí nemovitosti zaplatím?
Sazba daně z nabytí nemovitosti je pro všechny případy jednotná a činí 4 % ze základu, kterým je cena nemovitosti. Za cenu se považuje kupní směna nebo směrná hodnota, kterou spočítá finanční úřad. Bere se vždy cena vyšší.
Protože směrná hodnota není vždy přesná a může vám i uškodit, lze si nechat vyhotovit ocenění znaleckým posudkem, které pak finanční úřad použije místo směrné hodnoty. Tuto skutečnost je ale včas potřeba oznámit finančnímu úřadu a znalecký posudek mu pak dodat. Porovnání se směrnou hodnotou nebo z cenou z posudku se používá z důvodu, aby se předešlo daňovým únikům.
Nezapomeňte podat daňové přiznání
Jakmile máte cenu, z níž budete daň počítat, je na řadě daňové přiznání. Podává se ve lhůtě třech měsíců a ty se začínají počítat po měsíci, kdy byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí. Místně příslušný je vám finanční úřad v oblasti, kde se nemovitost nachází. Čísla na jednotlivé finanční úřady naleznete na webových stránkách finanční správy.
